Zkušební metoda měření jmenovitého výkonu elektrické topné trubice, zdroj dat: Strojírenský průmyslový standard Čínské lidové republiky JB/T2379-2016 "Kovové trubkové elektrické topné těleso"
6.6 Měření jmenovitého výkonu:
6.6.1 Jmenovitý výkon by měl být měřen měřičem výkonu nebo voltmetrem nebo ampérmetrem poté, co je součást v dostatečných podmínkách ohřevu nebo simulovaných podmínkách a pracovní teplota dosáhne 10 minut. Přesnost měřicího přístroje by neměla být menší než 1,5 stupně.
6.6.2 Provozní teplota součásti se určí následujícími metodami:
Za dostatečných zahřívacích podmínek se měření teploty provádí povrchovým teploměrem nebo termočlánkem v místě měření teploty specifikovaném na tělese prvku a průměrná teplota naměřená v každém bodě měření teploty je provozní teplotou. Bod měření teploty se bere ze tří bodů, které se nacházejí v bodě nejvyšší teploty, v bodě s nejnižší teplotou a v bodě střední teploty na topné ploše součásti.
6.6.3 Je-li k napájecímu zdroji zapojeno více součástí v sérii, musí být výkon každé součásti měřen samostatně.
6.6.4 V době tovární kontroly je povoleno překročit hodnotu studeného stejnosměrného odporu měřicího prvku a převést výkon podle rovnice (4):
Vzorec: P---- výkon v kW
U ---- jmenovité napětí ve voltech V
R0 ---- studený DC odpor v Euclave Ω
CT ---- koeficient provozní teploty topného drátu
Odpor stejnosměrného proudu za studena a jeho odchylka a teplotní koeficient topného drátu musí být jasně specifikovány v technických dokumentech a přesnost přístroje použitého k měření odporu stejnosměrného proudu za studena by neměla být menší než 1 stupeň
